Dřevité řízky a topolové plantáže

Dřevité řízky

 

Prodáváme dřevité řízky rychlerostoucího japonského topolu (RRD). Japonský topol označuje mezidruhové křížence domácího druhu Populus nigra (topol černý) a východoasijského druhu Populus maximowiczii

 

Japonský topol

Produkce rostlinné biomasy jako cenné suroviny nabývá stále více na významu tak, jak trvale rostou ceny klasických surovin, zejména fosilních paliv. I když škála jejího využití je mnohem širší, spalování za účelem získání energie prozatím jasně převládá. Jako primární produkční zdroj kvalitní suroviny slouží zejména rychle rostoucí dřeviny, přičemž za nejefektivnější je obecně považován tzv. japonský topol. Uvádí se, že japonský topol vznikl záměrným křížením dvou druhů, a to topolu černého (Populus nigra) a topolu východoasijského, či Maximovičova (Populus maximowiczii), pravděpodobnějším se však jeví, že japonský topol je náhodný polyhybrid, později rozpěstovaný záměrnou selekcí v řadu kultivarů. V Evropě je japonský topol využíván v kultivarech - často též nazývaných „klony", označovaných kódy J-101 až J-106 (též jako Jap-101 až Jap-106 nebo Max-1 až Max-6). Takto pěstovaný japonský topol je pouze výhradně samičí pohlaví původně dvoudomého rostlinného druhu.

Založení plantáže je nenáročné na vstupy

Pokud jde o ekonomiku pěstování, je japonský topol obecně vysoce produktivní, ekonomická bilance však závisí jednak na podnikatelském záměru pěstitele, tj. je-li cílem pouze samozásobení se palivem, nebo komerční využití. Japonský topol je možné zpracovat na řadu produktů, v zásadě však zejména na polena, nebo suroviny k výrobě peletek či briket. Dále záleží na velikosti produkčních ploch typu vlastnického vztahu k nim, jejich lokalizaci, přesněji půdním, vlhkostním a mikroklimatickým poměrům a podobně, takže obecné ekonomické ukazatele nutně zůstávají pouze jako orientační. Pokud jde o nákladovou stránku, vyžaduje japonský topol v prvé řadě zakalkulovat náklady na samotné zřízení pěstební plochy - plantáže. Jejich výše bude výrazně jiná na otevřených stanovištích (navážky, louky a pod.) , nežli na plochách s keřovým, či dokonce stromovým porostem. Po odstranění stávajícího porostu vyžaduje japonský topol  podzimní přípravou půda hlubokou orbou a následnou jarní předvýsadbovou přípravou. Následuje nákup sadbového materiálu a vlastní výsadba - existují již i mechanizační prostředky k výsadbě, avšak v našich podmínkách je japonský topol dosud vysazován převážně ručně. Konečně pak japonský topol vyžaduje náležitou povýsadbovou péči. Ta zahrnuje především odstraňování plevelů v meziřádcích, což je důležité zejména v prvních dvou letech kultivační periody. V některých lokalitách je třeba japonský topol chránit proti škodám působeným zejména spárkatou zvěří, vedle mechanických prostředků (oplocení, zradidla) existují i metody „chemické ochrany" pomocí repelentů. V dalších letech již japonský topol nevyžaduje intenzivní péči, náklady na pěstební činnost se tak stávají relativně zanedbatelnými. Následuje sklizeň, náklady na uskladnění nutné k vysušení získané dřevní hmoty a další její zpracování. Přitom je třeba zvážit, zda japonský topol tržně realizovat jen jako pouhou surovinu, či usilovat o výrobek s vyšší předanou hodnotou. Pokud jde o produkci, udávají se pro japonský topol hodnoty ve výši od 5 do 14 t obchodovatelné suroviny/ha/rok, když kulatinu, resp. polena lze realizovat za ceny běžného palivového dřeva, v případě štěpky, resp. suroviny k výrobě peletek či briket, je dosahovaná cena nižší, to je však vyváženo nižšími náklady a časnější těžbou - ta se provádí tzv. obmýtnutím „na hlavu" každý 5 až 6 let, přičemž odpadá nutnost nové výsadby.

Pěstování se vyplácí

Japonský topol je pěstován podle druhu kultivace jednak na kulatinu, ta se získává při tzv. jednokmenné lignokultuře a je využitelná vedle výroby polen jako relativně vysokohodnotného paliva též pro truhlářskou výrobu, výrobu hraček, jako papírenská surovina, či ve stavebnictví, výrazně však dominuje kultivace za účelem získání dřevní hmoty ve formě štěpky, event. suroviny ke zpracovaní na peletky či briketky. Co do výhřevnosti se pro japonský topol udávají hodnoty okolo 14,5 MJ na 1 kg dřevní hmoty při 20 % vlhkosti, přičemž této hodnoty vlhkosti se dosahuje při přirozeném odvětrání, tj. např. při uskladnění v rašlových pytlích pod krytem, již asi do roka od sklizně. Výhřevnost získaného produktu je tedy plně srovnatelná s výhřevností  hnědého uhlí střední kvality (tříděné, kategorie C, hrubé), která se udává okolo 14,2 MJ/kg. Významnou výhodou spalování dřevní hmoty je přitom skutečnost, že odpadá nutnost nakládání s masivními objemy popela z uhlí, jehož likvidace jako odpadu je ekonomicky stále náročnější, nezanedbatelná je též téměř nulová produkce škodlivých spalin.

Jak na to

V obecné rovině je třeba konstatovat, že japonský topol je co do požadavků na plochy pro pěstování velmi nenáročný. Je však vhodnější zakládat je na pozemcích s nadmořskou výškou do 500 m n.m., výše položené lokality jsou již méně produktivní. Japonský topol preferuje vodou dobře zásobená stanoviště, naopak nižší výnosy jsou dosahovány na půdách kyselých, dlouhodobě vysýchavých a extrémně chudých na živiny. Pro japonský topol jsou vhodná stanoviště bohatě osluněná, trvalé zastínění je nevhodné. Po náležité předvýsadbové přípravě, spočívající v odstranění původních porostů s použitím kombinace chemických a mechanických postupů (v případě užití totálního herbicidu je třeba upřednostnit přípravky na bázi glyfosátů). Dále je třeba provést podzimní hlubokou orbu a před výsadbovou jarní přípravu smykováním či vláčením. Při výběru sadbového materiálu je u japonského topolu třeba zohlednit konkrétní stanovištní poměry pěstebných ploch - není od věci nechat si provést též půdní rozbor, a v neposlední řadě si též ujasnit svůj konkrétní pěstebný záměr. Optimální je poradit se se zkušeným odborníkem. Vlastní nákup sadby japonského topolu pak realizovat v akreditovaném pěstebním zařízení. Pro zmíněnou výrobu polen je japonský topol pěstován z vysazeného dřevitého řízku. Převažujícím typem hospodářské činnosti je však v případě japonského topolu kultivace metodou výmladkové plantáže, případně nazývané též jako energetická plantáž. Na rozdíl od jednokmnenných lignikultur, které jsou zakládány převážně na lesní půdě a jednorázově sklízeny až třeba po 10 letech růstu, výmladkové plantáže se v drtivé většině případů zakládají na zemědělské půdě. Tímto způsobem pěstovaný japonský topol je považován za zemědělskou plodinu stejně, jako např. řepka, a sklízí se ve velmi krátkém obmytí, tzv. minirotaci - obvykle každých 4 až 6 let, přičemž je možné sklizeň opakovat několikrát po sobě bez nutnosti nové výsadby. K výsadbě se japonský topol řízkuje z jednoletých nenarašené dřevitých výhonů, řízky mají být 5 - 30 mm silné a cca 20 cm dlouhé (příliš slabé řízky špatně zakořeňují a příliš dlouhé či silné řízky se obtížně sázejí). Od odběru až do výsadby nesmí řízky nikdy zcela vyschnout, skladujeme je proto ve vlhkém a chladném prostředí, ne však ve vodě. Vhodné je založení řízků do vlhkého písku. Krátkodobě lze řízky skladovat též v plastových pytlích, zde však snadno dochází k jejich plesnivění. Teprve jeden den před vlastní výsadbou je vhodné řízky ponořit na 24 hodin do vody s přídavkem fungicidů. Optimální termín výsadby pro japonský topol je březen. Hloubka výsadby se řídí délkou řízku tak, aby horní pupen byl vždy v úrovni povrchu půdy. Řízky se sází mírně šikmo. Pokud to počasí dovolí lze sázet i během zimy, ale vysazené řízky je třeba v předjaří zkontrolovat a případně je znovu přitlačit do půdy až po horní pupen. Množství vysazovaných řízků závisí od zvoleného sponu, což opět odvisí od našeho pěstitelského záměru: v případě zřizování jednokmnenných lignikultur se obvykle volí rozestup řízků asi 1 m a šířka meziřádku asi 1,6 m, což představuje asi 6 000 ks řízků na ha. V případě zakládání výmladkové plantáže jsou při výsadbě používána v zásadě dvě osazovací schémata; do tzv. jednořádku s rozestupem sazenic 0,3 až 0,5 m a šířkou meziřádku 1,5 až 3 m, nebo do trojsponu (nazývaného někdy též jako dvouřádek) 0,75 x 0,75 m a rozestupem jednotlivých trojsponů (dvouřádků) 1,5 až 3 m. Při výběru a přesném stanovení sponu pro japonský topol je nanejvýš vhodné zohlednit případný typ mechanizace, která se bude používat při následné kultivaci, zejména k odplevelování meziřádků. Po výsadbě je třeba provádět opakované odplevelování. Za příznivých podmínek, zejména při dostatku vláhy, narostou do podzimu prvého roku kultivace výhony o délce dlouhé 2 až 3 m, které pak v dalších letech vyžadují jen minimální péči. V případě jednokmnenných lignikultur spočívá povýsadbová péče zejména v odstraňování případných konkurenčních výhonů, u výmladkových plantáží pak snad jen k určité regulaci v případě opravdu extrémního počtu výmladků a likvidaci neúměrného zaplevelení meziřádků tak, aby plantáž zůstala průchozí. Chemická ochrana proti plevelům bývá používána jen výjimečně, v tak hustém zápoji je totiž aplikace značně složitá a riskantní. Rovněž hnojení průmyslovými hnojivy vyžaduje japonský topol jen při pěstování na extrémně chudých stanovištích - většina půd je pro japonský topol dostatečně úživná. Sklizeň v jednokmenných lignokulturách se prakticky neliší od mýcení v klasických silvakulturách a probíhá zhruba stejným způsobem. V případě výmladkových plantáží se praktikuje tzv. velmi krátké obmýtí, které se v našich podmínkách pohybuje v periodách mezi 3 až 6 roky. Při něm se těží pouze výmladky, resp. tenká tyčkovina, pařezy - tzv. hlavy, se ponechávají s tím, že tyto obrazí a další podmytí následuje opět po 3 až 6 letech. Ke sklizni se někdy používají drobně upravení stroje na sklizeň kukuřice. Tak si zajistíme dostatečnou produktivitu plantáže až po dobu 15 až 25 let, což znamená, že se sklizeň bude opakovat 3 až 6 krát bez nutnosti nového zakládání.

Lze získat dotaci ?

Jelikož je ve smyslu aktuálně platných právních předpisů (zima 2012) topol japonský, pěstovaný pro energetické účely na výmladkových plantážích, považován za energetickou zemědělskou plodinu obdobně, jako např. řepka olejka, je možné na podporu jeho pěstování jako druhu zemědělské prvovýroby získat určitou finanční podporu - dotaci. Prostředky jsou čerpány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (zkratka EAFDR ), rozpracovaného pro naše podmínky jako Program rozvoje venkova České republiky na období 2007 - 2013, tedy z peněž EU. Součástí tzv. osy II zmíněného programu je totiž též podpora využití obnovitelných zdrojů, jako je třeba právě pěstování rychlerostoucích dřevin pro energetické využití. Vzhledem k tomu, že podmínky získání dotace a způsob výpočtu její výše se dynamicky mění, nebylo by účelné na tomto místě problematiku podrobně rozebírat. Garantem Programu rozvoje venkova ČR je MZe a administrován je SZIF ČR (Státní zemědělský intervenční fond ČR), doporučuje se tedy se, v případě zájmu, informovat u zmíněných úřadů o aktuálním stavu. Pro Vaši představu, dotace za rok 2011 činili cca 5.000 Kč na 1 ha výmladkové plantáže. Dotace lze získat pouze při pěstování na zemědělské půdě.

Japonský topol, jakož i jiné rychle rostoucí dřeviny jsou využívány též jako prostředek krajinotvorby, zejména při zřizování remízků, refugií drobné zvěře a ptáků, jako součást biokoridorů a případně i při zakládání veřejné zeleně. I na některé z těchto aktivit lze získat finanční podporu, tentokrát ze sektoru životního prostředí. Garantem je zde MŽP a podpůrné a stimulační programy administruje SFŽP ČR (Státní fond životního prostředí ČR). O konkrétních podmínkách nutných k získání dotace je možné se informovat buď přímo v infocentru MŽP, Vršovická 65, Praha 10, nebo na SFŽP ČR (v budově Reiffeisenbank u východu ze stanice metra Budějovická) event. telefonicky, nebo elektronickou poštou tamtéž.

Jen minimum škůdců a nemocí

Obecně je možné konstatovat, že japonský topol trpí jen minimem škůdců. Mladé výsadby je třeba chránit před poškozováním spárkatou zvěří oplocením, event. jinými účinnými způsoby, a to zejména v prvním roce pěstování. V dalších letech sice ataky přetrvávají, ale nemají již pro pěstované rostliny tak fatální důsledky. Japonský topol napadají též někteří hmyzí škůdci, zejména brouk mandelinka topolová (Chrysomela populi), když se larvy i dospělci živí jeho listím. Výskyt tohoto škůdce však nebývá masivní, zdravé a silné porosty se s jeho působením dokáží dobře vyrovnat, takže k chemickému ošetření je nutné přistoupit jen zřídka. V tom případě je pak možné použít některý z klasických přípravků, jako třeba Mospilan, Vaztak či Deciz, z „ekologičtějších" pak třeba Dimilin. Japonský topol však může být napaden i jinými škůdci, počínaje viry, což se obvykle projevuje mozaikovitou strukturou, nebo žlutými tečkami či kroužky na listech, tzv. listová mozaika, přes onemocnění, jež způsobují některé rzi (např. napadení rzí z rodu Melampsora se projevuje žlutými až oranžovými kupičkami výtrusů na listech) či houby (rod Marssonina působí skvrnitost listů, rod Pollaccia navíc i odumírání nezdřevnatěných částí letorostů), až po bakteriózy, způsobující nádory (rody Xanthomonas, Agrobacterium), nebo jiné defekty borky (např. rody Erwina a Pseudomonas). Je však možné zopakovat, že japonský topol trpí škůdci a nemocemi jen poměrně málo; pokud se nějací škůdci nebo onemocnění na porostu projeví v míře, která ohrožuje dosažení dobré sklizně, je mnohem rozumnější kontaktovat některé z odborných pracovišť nebo úřadů (např. Státní rostlinolékařskou služby), které nám obstarají nebo alespoň doporučí příslušného odborníka, nežli se pokoušet o „léčbu" svépomocí.

Společnost ACRE, spol. s r.o. Vám nabízí založení plantáže „na klíč"

Naše společnost ACRE, spol. s r. o. se problematikou rychle rostoucích dřevin zabývá již řadu let, vlastní a provozuje několik rozsáhlých pěstebných ploch - plantáží. Vedle hlavního sortimentu, kterým je japonský topol, pěstuje též řadu kultivarů vrb. Přitom se vedle produkce dřevní hmoty metodou výmladkových plantáží, kterou se firma sama snaží zhodnotit a realizovat ve formě finálních výrobků, např. živých vrbových staveb, parkových labyrintů, dětských prolézaček, loubí, besídek a pod., zaměřuje zejména na produkci kvalitní sadby. K tomu vyčlenila část provozovaných pěstebních ploch pro reprodukční porosty, tzv. matečnice, z nichž se získává japonský topol, resp. jeho sadba přesně známého původu a typu. Tu pak společnost nabízí k prodeji, nebo ji využívá pro výsadbu při zakládání produkčních plantáží pro zákazníky tzv. na klíč. V takovém případě je pak samozřejmostí nabídka kompletního založení plantáže, povýsedbové péče, jakož i případného dalšího managementu produkčních ploch během celé doby fungování plantáže. K tomu společnost disponuje příslušnými odborníky i technickým zázemím. Na druhou stranu pak nabízíme konzultační a poradenskou činnost, zaměřenou zejména na „malopěstitele" a případné samozásobitele. Zde pak klademe hlavní důraz na maximálně vstřícný a otevřený přístup, nezištné sdílení často „krvavě" získaných zkušeností a v neposlední řadě i o trpělivost a pochopení pro nezřídka velmi specifické požadavky zákazníků.

 

Vypracoval: RNDr. Petr Švec